Paní Renata se rozvedla po dvacetiletém manželství. „Po celé manželství jsem nepracovala, neboť jsem pečovala nejprve o prvorozenou dceru a následně o těžce postiženého syna, který vyžaduje celodenní péči. Manžel mi po rozvodu řekl, že společný dům, který jsme pro děti postavili a ve kterém nyní se synem a manželem žiju, prodáme a peníze si rozdělíme napůl. Syn je ale na dům zvyklý a z peněz jen za polovinu domu pro nás těžko najdu vhodné bezbariérové bydlení. Dohoda s exmanželem není možná, o jiné cestě než prodeji nechce manžel ani slyšet.“
Rozvodem manželství společné jmění manželů zaniká a ve většině případů bývalí manželé přistupují k jeho vypořádání. Vypořádat společné jmění lze podáním žaloby a následně v rámci soudního řízení, případně exmanželce nemusí dělat nic a jejich společné jmění se vypořádá tzv. zákonnou domněnkou, podle které se v tomto případě společný nemovitý majetek po uplynutí lhůty tří let rozděluje na ideální polovinu a exmanželé ho budou mít ve spoluvlastnictví.
Případ paní Renaty je však specifický. Za určitých podmínek na něj pamatuje občanský zákoník a rozhodovací praxe soudů, a to v souvislosti s úpravou tzv. disparity (nerovnosti) vypořádacích podílů. Při vypořádání SJM je výchozí zásada rovnosti vypořádacích podílů. Pokud ale jsou na straně jednoho z manželů přítomny některé zvláštní okolnosti, může soud při vypořádání společného jmění v soudním řízení společné jmění vypořádat nerovnoměrně ve prospěch jednoho z manželů. Mezi důvody pro disparitu patří například právě péče o společné děti a soudní praxe dovodila řadu dalších – negativní jednání druhého manžela ve vztahu k rodině (domácí násilí), zdravotní stav jednoho z manželů či neplnění vyživovací povinnosti k dětem jedním z manželů. Důvodem pro disparitu ale již není například manželská nevěra ani dlouhodobý mimomanželský vztah, pokud neměl zásadní vliv na majetkové poměry rodiny.
Důvody pro disparitu je v soudním řízení potřeba prokázat. Soud při rozhodování o vypořádáním společného jmění v případě paní Renaty bude zkoumat náročnost péče o syna, možné podmínky jejího výkonu, vazbu syna na dům a jeho lokalitu. Soud v tomto případě není vázán návrhy účastníků. Pokud tedy jeden z manželů navrhuje prodej domu a rozdělení takto získaných prostředků a druhý rozdělení domu do spoluvlastnictví nebo přikázání celého domu do vlastnictví toho z manželů, který v něm musí z důvodu péče zůstat, je na uvážení soudu, jak posoudí důvody pro disparitu a k jaké variantě se přikloní.
K výše uvedenému doplňujeme, že řízení tohoto typu může u soudu trvat i několik let. Do té doby platí, že tento majetek ve společném jmění je stále ve společném jmění manželů a manželé s ním nesmí nakládat bez souhlasu druhého manžela.
Podrobnější informace na téma SJM a rozvod naleznete na webu rodinavpravu.cz
Přidat komentář