Pokaždé, když se v ekonomice děje něco mimořádného, tak za to může v širokém slova smyslu stát. To potvrzují slova Martina Slaného, který je hlavní ekonom investiční skupiny DRFG. Co dalšího k tomuto tématu prozradil?
Ekonomika ČR dle hlavního ekonoma Rusňákovy skupiny DRFG
V jakém stavu je tedy nyní česká ekonomika podle ekonoma z Rusňákovy DRFG Martina Slaného?
Nachází se ve stavu mnoha nerovnováh a má prohlubující se dvojí deficit:
- veřejných financí,
- běžného účtu platební bilance.
Na trhu práce mzdy zcela utekly produktivitě, ceny nemovitostí zase příjmům, máme výraznou nerovnováhu mezi agregátní poptávkou a nabídkou. Hlavním projevem této makroekonomické nerovnováhy je pak především tolik zmiňovaná vysoká inflace.
Obzvlášť vážná je současná situace zejména kvůli tomu, že každá tato nerovnováha má alespoň částečně specifickou příčinu a jiný časový původ. Ovšem nyní se to vše slilo do jediného okamžiku.
Kdo za tuto nerovnováhu může?
Pokaždé, když se v ekonomice děje něco netradičního, tak za to může v širokém slova smyslu stát. I když spouštěčem bývá něco jiného, primárním jsou vždy vedlejší, zpožděné efekty toho, že stát chtěl v ekonomice s něčím tzv. „pomáhat“.
Následná reakce pak skutečné příčiny nerovnováh obvykle nesprávně vyhodnocuje a reaguje na ně špatnými politikami.
Je inflace skutečně takový problém pro ekonomiku?
Ano. A zásadní. Jedná se totiž o projev nerovnováhy s mnoha souvislostmi. Má celou řadu dopadů – od přerozdělování bohatství až po omezení investic.
Inflace je navíc velmi asociální a dle Slaného z Rusňákovy DRFG dopadá především na nízkopříjmové občany a lidi s fixním příjmem. Zcela deformuje všechno rozhodování v ekonomice. Najednou se tak všichni pohybují v jakési inflační mlze, což má za následek, že dělají více neefektivních rozhodnutí.
Autor: Michal Pecka
Přidat komentář